Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 10. 2011

Rozehrávám hru
Černá bílá
Sudí na prahu
Mě sednout neposílá
A já tak rád
Bych sundal z ramen svět
Pak zlehka vstát
Mít komu vyprávět
Jak rozehrál jsem hru
A ztratil od ní klíče
V tisících příměrů
Zrýmoval kýče
... ... ...
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ramena

(rudásonja, 12. 10. 2011 12:14)

..prosim Tě promiň, já už jsem tak divoká, z toho co jsem za poslední dobu četla a hlavně teda z toho, jak se dá všechno rozpitvat a shodit, že jsem Ti ani z úcty ke Tvým básním nenapsala, že - sundat z ramen svět, je prostě krásný...Jsem asi deformovaná těma věčnejma rozborama děl...:0), že zapomínám psát, co mě oslovilo..Samozřejmě básnička jako celek, ale svět na ramenou, to mi připomíná Krista, kterej nosí na ramenou nás, když je nám zle....

:o)

(čmelda, 11. 10. 2011 20:36)

Už to, že tu jsem je Bonus :o) Hele, Soni, prosííím pěkně, oprav mi tam "A ztratil od ní klíče" Děkuji :o) Je úúúplně čerstvá a tak se musí ještě dohezkat :o) a pak si můžem spolu zatleskat, ať to slyšej u Párků...... :o) Fakt Děkuji :o)

Stá básnička

(rudásonja, 11. 10. 2011 19:44)

...málem bych zapomněla, jsi stá báseň na těchto stránkách, takže získáváš bonus..., jen ještě nevím jaký. :0) Ale já na něco ohromujícího přijdu...:0)

jak já? Já přece....:0)

(rudásonja, 11. 10. 2011 19:40)

tak Tě tady, milá básničko vítám. Líbíš se mi, jen co je pravda a ještě ke všemu Ti rozumím :0))))